Chyby, které vzniknou při zateplení budovy, mohou mít řadu příčin. Riziko vzniku chyb se výrazně snižuje při správném návrhu zateplení, výběru certifikovaného tepelněizolačního systému včetně kvalitního izolačního materiálu a v neposlední řadě při odborné realizaci zateplení.
Při navrhování zateplení je třeba se vyvarovat některých základních chyb. Není správné zateplit například jen jednu stranu domu. Obvodový plášť domu je nutno zateplit jako celek včetně zateplení střechy a stropu nejvyššího podlaží. Výměna oken a oprava balkonů se má provádět před zateplením. V projektu na zateplení by se mělo počítat is dostatečnou tloušťkou izolačního materiálu, aby se maximalizovaly úspory energie. V současnosti odborníci doporučují tloušťku tepelné izolace větší než 10 cm, přičemž z dlouhodobého hlediska se ukazuje optimální tloušťka tepelné izolace na úrovni 15 až 20 cm.
„Pokud se použije materiál s nedostatečnou tloušťkou, může docházet ke kondenzaci a vlhnutí zdiva, čehož následkem bude tvorba plísní. Nejenže jsou plísně nevzhledné, ale obyvatelům domu mohou způsobit i nemalé zdravotní problémy,“ vysvětluje Richard Klička, odborník z oddělení stavebnin v projektových marketech Hornbach.
Dodržení technologických postupů je základ
Při realizaci zateplení je však velmi důležité důsledné dodržování technologických postupů. „Zde je třeba zdůraznit, že jakékoli nedodržení technologického postupu může mít za následek snížení životnosti tepelněizolačního systému a jeho degradaci. Zároveň zásadní chyby při realizaci mohou ohrozit život člověka. Jedná se o chyby, které souvisí se statickou funkcí systému, jako je jeho přilepení k podkladu lepidlem a zakotvení rozpěrnými kotvami. Lepidla přenášejí především smyková napětí vyvolaná hmotností tepelněizolačního systému. Je-li tepelná izolace nalepena na nepřipravený a nesoudržný podklad nebo se lepidlo nanáší nesprávně jen po obvodu izolační desky nebo výhradně bodově, vzniká nestabilita a hrozí jeho oddělení od podkladu,“ upozorňuje Ing. Jozef Horváth, produktový manažer PCI Master Builders Solutions Slovakia, spol. s r. o.
Jednou z nejčastějších chyb je nesprávně nanesené lepidlo.
Nesprávný způsob nanášení lepidla na tepelněizolační desky považuje za velký problém i Ing. Slavomír Vician, produktový manažer Henkel Slovensko, s. r. o. Podle jeho slov jde pravděpodobně o nejčastější vadu, která ovlivňuje funkčnost a účel tepelněizolačního systému.
„V praxi se neustále setkáváme s lepením jen na několik bodů. buchet. Tento způsob lepení je nesprávný, lepidlo by se mělo nanést po obvodu tepelné izolace a také do středu desky v počtu dvou až tří bodů. Pokud se lepidlo nanese jen bodově, jsou tepelněizolační desky zafixovány na podkladu nedostatečně, což zároveň umožňuje proudění vzduchu mezi stěnou a izolací. To je samozřejmě u kontaktních systémů nežádoucí. Špatně zafixované desky se totiž po krátké době dokážou ‚překreslit‘ přes výztužnou vrstvu do konečné povrchové úpravy, kde začnou nejprve vznikat mikrotrhliny, později větší trhlinky a tím vzniká vstupní brána pro srážkovou vodu a vlhkost. Voda a vlhkost postupně pronikají až do tepelné izolace. Víme, že voda je výborný tepelný vodič, který proniknutím do tepelněizolačních desek přemění tepelnou izolaci na tepelný vodič, v důsledku čehož máme po nejdůležitějším efektu ETICS. Zároveň vzniká riziko tvorby plísní apod.,“ vysvětluje S. Vician.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že nesprávně nalepená tepelná izolace je staticky zajištěna pouze rozpěrnými kotvami, které přenášejí smyková napětí jen minimálně. A pokud se použijí nesprávné rozpěrné kotvy s nesprávnou délkou nebo s nesprávnou rozpěrnou částí, hrozí při silnějším zatížení větrem odtržení celého systému, což může být nebezpečné z hlediska ublížení na zdraví. „Proto se doporučuje podklad správně připravit, dodržovat zásady při lepení tepelné izolace a při kotvení systému postupovat vždy podle předem schváleného statického přepočtu a kotevního plánu. Ty by měly být součástí každého dobrého projektu,“ doplňuje J. Horváth.
Zateplení domu
Lepidlo je třeba nanést na tepelněizolační desku vždy po obvodu a v počtu tří bodů do středu desky. | Zdroj: Baumit
Na nedostatečný počet rozpěrných kotev, nesprávný typ kotev a jejich nesprávnou aplikaci upozorňuje i Ing. Jozef Poláček, technický poradce společnosti Baumit, spol. s r. o. „Mezi další vady patří nedodržení maximální šířky spár mezi tepelněizolačními deskami. Dle ČSN 73 2901, která upravuje podmínky zhotovování vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS), jsou přípustné spáry do 4 mm, které je třeba vyplnit tepelněizolačním materiálem. Spáry nad 4 mm se nesmí vyskytnout.
