Předpovědi na rok 2022 se nesou ve znamení ruské invaze na Ukrajině, která do velké míry ovlivňuje ekonomický vývoj i na Slovensku. Podle analytika České spořitelny Mateje Horňáka je vidět nejen velká politická rizika, ale také zvýšenou nejistotu ovlivňující investiční aktivitu, vyvolané problémy v dodavatelských řetězcích a tlak na růst cen, zejména komodit, které brzdí ekonomickou výkonnost. Z těchto důvodů ve spořitelně revidovali původní meziroční odhad růstu ekonomiky o jeden procentní bod dolů na 2 procenta.
Růst cen by měl podle Horňáka kulminovat v příštích měsících na úrovni přes 10%, tlačený zejména plynem a elektřinou, potravinami, cenami pohonných hmot, ale i širšími inflačními tlaky, protože cena přepravy a energií ovlivňuje širokou škálu zboží a služeb. Kromě toho dochází k očekávanému dalšímu nárůstu spotřebních daní z tabáku a cen některých služeb. Růst spotřebitelských cen by tak měl letos dosáhnout podle Horňáka v průměru 9,5 procenta.
Na tento vývoj reaguje i Evropská centrální banka (ECB), která výrazně zvýšila odhad růstu cen v eurozóně pro letošní rok a na svém březnovém zasedání přistoupila ke zpřísnění měnové politiky. Avizované utlumení objemu nakupovaných dluhopisů tak bude rychlejší. Už během druhého čtvrtletí. „Pokud se vyhlídky inflace nesníží pod inflační cíl, přistoupí k ukončení nákupů aktiv již ve třetím kvartálu a otevře si tak cestu ke zvyšování sazeb. Vzhledem k současnému vývoji očekávání jejich první zvýšení již letos,“ říká analytik.
Tlumená ekonomická aktivita a nové výdaje přinesou podle Horňáka i vyšší potřebu financování. Vláda má vytvořenou jistou rezervu, ale financování humanitárních či vojenských potřeb může být nákladné a přinese nárůst deficitu. „Výše popsané podmínky tlačí na růst výnosů státních dluhopisů a zvyšují tak náklady na obsluhu dluhu. Očekáváme, že rozpočtový deficit může letos dosáhnout 6 procent, pozorovat však budeme i rychlý růst nominálního výkonu ekonomiky kvůli růstu inflace, což bude tlumit podílový ukazatel dluhu vůči HDP,“ uvedl Horňák.
Nejistota v současnosti však zůstává vysoká a odhady proto ještě mohou být revidovány, a to i výraznější, než jsme byli zvyklí. Celkové dopady budou záviset podle Horňáka na dalším vývoji konfliktu a konečném uspořádání vztahů mezi západem a Ruskem, jakož i rozsahu a délky trvání uvalených sankcí.
