Všechno kolem nás zdražuje, ale přesto odhady ekonomů říkají, že naše ekonomika zpomaluje. Je důvod k obavám?
Meziroční hodnota inflace v únoru na Slovensku vzrostla podle Statistického úřadu na 9 procent. K jejímu růstu došlo zejména vlivem pokračujícího zvyšování cen potravin, které jsou oproti loňsku dražší o 9,8 procenta. „Ceny budou během celého roku 2022 s velkou pravděpodobností růst nadále rychle,” míní Branislav Karmažin z NBS.
Celkově se ale očekává, že naše ekonomika roste pomaleji. Ještě koncem loňského roku zástupci Národní banky Slovenska (NBS) očekávali, že v roce 2022 by měl růst slovenské ekonomiky podle jejich propočtů dosáhnout 5,8%. O necelé dva měsíce později, těsně před vypuknutím války, však již Rada pro rozpočtovou odpovědnost (RRZ) předpokládala na letošní rok ekonomický růst jen 3,5 %. O tři týdny později číslo opět kleslo.
\“Dnes u nás mluvíme o zpomalení ekonomického růstu, protože očekáváme růst ekonomiky na úrovni 2% v tomto roce,\“ vyčíslil Matej Horňák, analytik České spořitelny.
Jak je to možné a co to znamená pro lidi?
O inflaci mluvíme tehdy, když dochází k všeobecnému růstu cen zboží a služeb, nejen k růstu cen jednotlivých položek. To znamená, že za jedno euro se toho dá dnes koupit méně než včera. Jinými slovy, inflace snižuje hodnotu měny v průběhu času.
Spirála zdražování se točí na plné obrátky. Analytiky opouští optimismus
Při měření inflace se zohledňují veškeré zboží a služby, které domácnosti spotřebovávají:
předměty běžné spotřeby (například potraviny, noviny, benzin),
předměty dlouhodobé spotřeby (například oblečení, počítač, pračka),
služby (například návštěva u kadeřníka, pojištění, nájemné za bydlení).
Inflaci si mohou intenzivněji uvědomovat domácnosti, u nichž je inflace vyšší než průměr, na rozdíl od domácností, u nichž je inflace podprůměrná.
Příklad: pokud se cena benzinu zvýší mnohem více než ceny jiných výrobků a služeb, lidé, kteří často používají auto, mohou mít pocit, že inflace převyšuje index, protože jejich osobní výdaje na benzin jsou vyšší, než průměr. Naopak lidé, kteří auto používají jen málokdy nebo vůbec, budou vnímat nižší „osobní“ inflaci.
Hyperinflace je extrémní zdražování. Pohybuje se od 100 % – 1 000 % ročně. Tempo růstu cen je vysoké a nemá již žádný souvislost s tempem růstu výroby. Ceny jsou vysoce nestabilní. Peníze už neplní téměř žádnou roli. Vzniká zbožní nebo barterový obchod, případně v zemi probíhá výměna v jiné měně.
Deflace nastává, pokud celková cenová hladina poklesla. Jedná se o snižování celkové cenové hladiny. Nejčastěji se definuje jako opak inflace, která vzniká, když celková cenová hladina klesá. Deflace neznamená vyjádření určitého stavu, ale soubor opatření, kterými se dosahuje snižování celkové cenové hladiny a na rozdíl od inflace ji můžeme označit jako určitou politiku.
Stagflace je kombinace ekonomické stagnace a inflace. Nastává tehdy, když se rychlé zdražování spojí s rostoucí nezaměstnaností, tedy i nižší kupní silou a ekonomika nepokračuje. Lidé bez práce nemají peníze, šetří, nenakupují, neinvestují, a tím prohlubují stagnaci – zpomalování ekonomického růstu.
