Úspory Slováků dostávají v důsledku inflace a prudkého nárůstu cen pořádně zabrat. Minulý rok ztratily domácnosti na svých úsporách uložených v bankách na běžných a spořících účtech či termínovaných vkladech 1,3 miliardy eur. V letošním roce může ztráta přesáhnout až dvě miliardy eur. Jak zmírnit dopady rostoucí inflace na životní úspory, radí Maroš Ovčarik, investiční odborník z Partners investments.
Meziroční míra inflace za únor vzrostla také pro válečný konflikt na Ukrajině na 9 procent. Tím překročila rekordní hodnotu z ledna 8,4 procenta. Pro životní úspory, ale i peněženky Slováků je to velmi špatná zpráva, naznačuje totiž, že jsou stále více chudší.
Prudký nárůst cen pociťují na peněženkách i při běžné spotřebě okamžitě. Peníze v důsledku rostoucí inflace ztrácejí svoji kupní sílu. Co to přesně znamená? Pokud si včera koupili potraviny za 20 eur, přičemž nákupní košík se skládal z deseti potravin, za dva měsíce podobný nákup může vyjít již 25 a možná i 30 eur. Případně si za stejných 20 eur nakoupí jen sedm nebo osm stejných potravin.
Inflace, deflace, stagflace. Jaký je rozdíl mezi růstem, zdražováním a kdy nastávají problémy?
Rostoucí inflace však z dlouhodobého hlediska mnohem více ovlivňuje budoucnost občanů. Přičemž kritickým momentem je ztráta hodnoty životních úspor. Pro ty je inflace největší nepřítel. Podle dostupných dat Partners je více než 63 procent finančního majetku uloženého v bankách v konzervativních produktech, kde se míra úroků blíží nebo rovna nule. „Na termínovaných vkladech, běžných a spořících účtech drží obyvatelé Slovenska přibližně 44 miliard eur a po zohlednění loňské průměrné míry inflace na úrovni 3,2 procenta se jejich úspory znehodnotily o 1,3 miliardy eur. Pokud by část těchto úspor vložili do rozumných investičních nástrojů, výrazně by snížily dopady inflace na hodnotu peněz a své úspory by nejen ochránily, ale dlouhodobě zhodnotily,“ vysvětluje Maroš Ovčarik.
I když rekordní inflace podle Ovčarika přináší spíše problémy v rodinných rozpočtech, lze jí připsat i jedno malé plus – stimuluje lidi zabývat se tématem investování. K podle odborníka měli Slováci dosud velmi vlažný vztah, což nakonec potvrzují i srovnání s jinými zeměmi. Jak uvádí Partners v žebříčcích patří Slovensko do první trojky nejkonzervativnějších zemí z pohledu zhodnocování majetku. Značné rozdíly jsou vidět již při srovnání se sousední Českou republikou. Zatímco na Slovensku je průměrný objem peněz finančního majetku na hlavu 7 500 eur, v Česku je to nad 20 000 eur au dalších zemí jsou to desítky až stovky tisíc eur. Může za to jednak nižší míra úspor, které si naše domácnosti odkládají, což souvisí samozřejmě is ekonomickou situací, ale také špatná struktura rozložení majetku. Ta bude v dlouhodobém horizontu znamenat stále větší rozdíly ve srovnání s jinými zeměmi,“ dodává.
Jak peníze v důsledku inflace ztrácejí hodnotu:
Partners uvádí modelový příklad:
Na spořicím účtu držíte 5 000 eur po dobu 5 let při průměrné výši inflace 5,0 procent.
Hodnota vašich úspor bude vlivem inflace: 3 868,90 €
Ztráta: 1 131,10 €
Pokud byste peníze investovali, můžete dosáhnout těchto forem zhodnocení:
V dynamické investici: 7 012,76 €
Ve smíšené investici: 6 381,41 €
V konzervativní investici: 5 796,37 €
Pokud by peníze byly na termínovaném účtu: 5 025,05
