Na scénu přichází nový strašák. Stále častěji ekonomové mluví o nástupu stagflace, tedy rychlého zdražování ve zpomalující ekonomice, který už lidé neutáhnou.
Lidé nejčastěji považují za ohrožení sociálních jistot ztrátu zaměstnání.
Rostoucí cenovky v obchodech a na pumpách se staly pro mnohé lidi novým standardem. „Tankuji už jen za drobné, každý den na dojezd. Aktuální ceny, které v ‚apke‘ účtujeme za kilometr, v posledních týdnech sotva pokryjí mé náklady na auto a palivo. Na úspory na letní dovolenou můžu zapomenout,“ popisuje taxikářka Zuzana, která si řízením dosud přivydělávala ve volném čase. Pokud se však ceny budou vyvíjet nadále takto, je přesvědčena, že rozvoz bude muset zavěsit na hřebík.
Podle ekonomů se přitom původní předpoklady, že ceny porostou jen do letošního léta, nenaplňují. Pásky si budeme utahovat déle zejména kvůli válce na Ukrajině.
„Inflace bude i nadále. Nejsou patrné důvody, aby nastal pokles cen. Lidé se musí připravit na vyšší výdaje, než na jaké byli zvyklí ještě před pololetím,“ tvrdí ekonom Pavel Škriniar z Ekonomické univerzity v Bratislavě. Naposledy takové zdražování pocítili Slováci v roce 1993 po vzniku samostatného státu a po konci třetí vlády vedené Vladimírem Mečiarem (HZDS).
Na scénu také přichází nový strašák. Stále častěji ekonomové hovoří o nástupu stagflace, tedy rychlého zdražování ve zpomalující ekonomice. Jinými slovy, životní úroveň u nejchudších zřejmě klesne.
Inflace, deflace, stagflace. Jaký je rozdíl mezi růstem, zdražováním a kdy nastávají problémy?
„Jsme zděšeni a hluboce znepokojeni ruskou invazí na Ukrajinu a následnou krizí. Válka narušuje živobytí v celém regionu i mimo něj. Důsledky budou rozsáhlé – od snížených dodávek energie a potravin až po zvýšení cen a chudobu,“ upozornili před pár dny ve společném prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka a další globální finanční instituce.
